Archiv autora: Kateřina

30. prosince 2018 … a tak skončil můj nový život. Byl-li to sen trvající pár okamžiků či týdny se odvíjející skutečnost, to povědět nemohu, zážitky již přešly ve vzpomínky s rozostřenými obrysy a celá kapitola se v myšlenkách odvíjí jako obrazy na zamženém filmovém plátně. Co je pět měsíců? Někdy věčnost, někdy mžiknutí oka… Někdy…

23. prosince 2018 Dvě minuty. „Jste obvodní lékař. Rodiče vám přivádějí tříletého Petera, který je poslední dobou bledý a mátožný. Odeberte anamnézu, indikujte vyšetření a navrhněte diferenciální diagnózu.“ Píšťalka. Unisono cvaknou osmery dveře, osmkrát se ozve: „Hei…“ Osm minut. Píšťalka. Běh k dalším dveřím, začínají nové dvě minuty. „Jste stážista na patologii. Svěřili vám řezy…

15. prosince 2018 Zde kůň. Článek po zkouškách…

9. prosince 2018 Vánoční večeře. Tradice, jež se s Norskem zdá spjatá stejně pevně jako bramborový salát s Čechy, tradice, jejíž přítomnost začíná být patrná už ve druhé polovině listopadu. Každý chodí na vánoční večeře. Šermířský spolek má svoji večeři, matematikové mají svoji večeři. Město zaplavily letáky svolávající na adventní setkání všechny vegany. Nakolik renesanční jste…

2. prosince 2018 Vybrali byste si v přeplněné cukrárně? Anebo řeznictví? Na co byste ukázali, kdyby vás před lety prarodiče či dnes vaše dražší polovička nechali nalepit nos a čelo na výlohu a pozvali vás na to, co vám padne do oka? Historie se stáčí ve spirále, kdy jste podobnou situaci zažili naposledy? Kdo vám věnoval laskonku,…

25. listopadu 2018 Spaghetti carbonara, žganci. Co jiného může následovat než špekové knedlíky? Během semestru se do našich medických kruhů vplížil záchvěv tradice pořádání národních večeří. Počátek přišel v podobě norských tacos (pro nás entitou překvapivou, avšak místními velice oblíbenou), pokračovali jsme večerem italským a slovinským. A byť Francii ani Španělsko již s největší pravděpodobností „navštívit“…

18. listopadu 2018 Jste lenochod? Nebo i máte občas chuť vyrazit na výlet do přírody, ale vlastně zase ne až tak moc, protože doma je doma, ale venku je konečně hezky, tak přemýšlíte, že něco podniknete, ale pořád se vám tak úplně nechce? Anebo máte naopak natolik akční jádro, že neustále poletujete po okolí, pročež tentokrát už…

11. listopadu 2018 „Nejdřív nevíte, na co se díváte, a moc vás to nevykolejí, ale napodruhé si všechno uvědomíte a nebudete se od toho mihotání moct odtrhnout.“ 6. srpna Odlétám téměř na pět měsíců na sever, možná bych mohla zahlédnout polární záři… Musím si o ní něco přečíst a získat realističtější představu než tu z…

4. listopadu 2018 Závěje zatarasily ulice, místo automobilů vyjela psí spřežení a město zahalila bílá tma. … No dobrá, natolik zlé to nebylo… Nicméně i tak na nás zima seslala svoji první upomínku, svůj první podchlazující paroxysmus. Teploty spadly dobrých dvacet stupňů pod paralelně probíhající české babí léto, klouzali jsme se po kalužích, v ulicích…

28. října 2018 Jak dobrý to byl výlet, tak nezapamatovatelný pro mě byl název tentokrát navštívené hytty. Stále a stále jsem nervózněla, když se mě před odjezdem někdo zeptal, kam to vyrážíme, a odpovídala jsem vyhýbavým: „Øøøsteněco…“ Na hyttě samotné se o jejím jméně zkrátka nehovořilo, po návratu jsem opět vzala zavděk osvědčeným Øøøsteněco. Až nyní, po několikerém…