6. ledna 2019
Prý se to stává často. Delší dobu cestujete, vrátíte se… a už byste zase někam vyrazili. Na víkend, na měsíc… A ještě jednou. A ještě.
Dejte si pozor, počítejte s tím. Vydáte se na cesty, exploze života. Okamžiky jako třepetání motýlích křídel, vůně, chutě, barvy. Příběhy, které už znovu neuslyšíte, přátelé s nimiž se už znovu nesetkáte. Třepetání křídel. Patos běžného života v nedohlednu, plíce plné až k prasknutí, oči dokořán. Vdechujete život. Nabíráte život, doušky plné života. Jste život. Chcete všechno vidět, všechno zažít, nemáte dost času, ztratíte se v nekonečnu. Sednete si na kámen a necháte čas plynout. Jste teď a tady. Jste nekonečno.
Nasednete na letadlo a vrátíte se zpátky. Změnili jste se vy, nebo je podivné okolí? Kdo jste? Co si přejete od života? Sálá ve vás všechno, co jste prožili, ale to se sem nehodí, to nejste vy, jak vás znají. Nechcete ztratit, kým jste byli, sálá ve vás exploze života. Smát se, plakat, být za podivíny, je to jedno. Teď a tady, třepetání křídel. Jste život, jste nekonečno. Chtěli byste všem vyprávět, všem ukázat. Tohle jste vy, oči dokořán a v plicích místo vzduchu život sám. Ale to se nehodí.
Deziluze. Jste to vy, jak vás doma znají, nebo jste to vy, ti, kým jste se stali? Co chcete od života? Zadusí se ve vás, co jste na cestách našli, nebo ve vás zůstane dýmat to teplo, jež jste rozdmýchali? Kdo jste, ztratíte teď sebe sama, sotva jste se našli? Třepetání křídel.
Chcete dál žít, to se nehodí. Jste to vy. Chcete ŽÍT. Ta šíře obzorů, jež byste mohli získat, ty příběhy, jež byste mohli vyslechnout. Běžné starosti, běžné povinnosti. Jste to vy?
Potom se vám začne vracet ta myšlenka. Koupit si letenku, rozletět se do světa, roztáhnout křídla. Odvážné, neslýchané. Opět vás nikdo nebude znát, opět se budete moci dát do řeči s kýmkoliv, opět předefinujete podstatu svojí existence. Vrátí se euforie? Vrátí se nekonečno prýštící z každého póru vašeho těla? Já nevím.
Nejde to ale donekonečna, neriskujete čím dál tvrdší deziluzi při každém návratu? Nestrávíte život na útěku. Chcete za sebou zanechat něco smysluplného, chcete dělat něco pořádného. Jste to vy, kýmkoliv se stanete, pořád jste to vy. Běžné starosti, dýmající život. Rozdmýchejte jej, teď a tady, dýchejte, ochutnávejte, poznávejte. Pořád jste to vy, třepetejte křídly. Běžné starosti, ale oči dokořán a v plicích život sám. Tím se můžete stát. Tohle jste vy.